O volných radikálech a antioxidantech
Nejnovější vědecké práce ukazují, že hlavní příčinou úpadku a stárnutí organismu je nedostatek energie v buňkách, v nichž se vytvářejí radikály. Pod pojmem volné radikály chápeme v současném poznání molekulu nebo její části, která má volný nepárový (lichý) elektron na molekulární nebo vnější oběhové dráze. Bez tvorby radikálů se v podstatě neobejde jediný proces v organismu, neboť mají vliv na destrukci chorobo-plodných bakterií a virů. Detoxikaci nebezpečných látek v játrech zajišťuje radikál citochrom P-450. Jsou to vlastně hemoproteiny, které se vyskytují ve všech buňkách, vázané na mitochondrie nebo jiné struktury a představují katalyzátory buněčného dýchání. Negativní vliv těchto radikálů eliminuje organismus vlastními antioxidanty. Systém obrany proti nim je dokonalý, ale často, například ve stresu, selhává. A to nejenom při stresu duševním, ale i stresu plynoucím ze zvýšené tělesné námahy, nadměrného sportování, nachlazení, přehřátí, otravy léky, zemědělskými postřiky, ale také v důsledku opalování, radiace. Důvodem jsou také kazící se tuky s vysokým obsahem polynenasycených mastných kyselin. Moderní potravinářský průmysl přinesl do naší výživy tzv. transmastné kyseliny, které se vyrábějí hydrogenací mastných kyselin rostlinných olejů. Polynenasycené tuky se při tomto postupu částečně nasytí, což znamená, že z uhlíkatých řetězců molekul jejich mastných kyselin zmizí některé dvojné vazby. Transmastné kyseliny mohou pak v těchto umělých tucích dosáhnout až 40% podílu. I pod vlivem reklamy vnímáme tyto tuky jako zdravější náhražku za nasycené tuky živočišné jako sádlo a máslo. Přední americký odborník na lidskou výživu Walter Willett upozorňuje, že nástup těchto umělých tuků a současné omezení spotřeby tuků živočišných je v USA provázeno drastickým nárůstem onemocnění srdce a cévního systému.
Pod vlivem stresu se v organismu uvolňují adaptační hormony, které snižují odolnost organismu. To mají na svědomí hormony glukokortikoidy, jejichž zvýšená koncentrace právě tyto procesy stimuluje. Zjistilo se, že při stresu probíhá zvýšené okysličení lipidů buněčných membrán volnými radikály, což vede ke stárnutí a rozvoji patologií. Mohou zavinit chronické a degenerativní choroby, degeneraci pokožky, oxidují cholesterolovou složku LDL na toxickou formu a destrukcí buněčného kódu DNK způsobují rakovinné změny v organismu.
Okysličení volnými radikály je pro buňky fyziologické, avšak nadbytečnou tvorbu volných radikálů při nedostatku antioxidantů, doprovázejí změny funkční charakteristiky buněk a poruchy membránových struktur. Nadbytečná aktivita volně radikálového okysličení tuků (lipidů) vede k hlubokým strukturálním změnám buněčných membrán.
Přemíra antioxidantů může vyvolat tělesnou slabost a únavu. Antioxidanty jsou velmi specifické, jejich účinek spočívá v tom, že samy přednostně oxidují a tím chrání jiné citlivější bioaktivní složky potravin před destrukcí. Některé, například lykopen v rajčatech a indoly v brokolici, se zaktivují až po tepelné úpravě. Bylo již indikováno více než 600 účinných fytosložek rostlin. Kromě antioxidačního účinku mají i velký detoxikační vliv, například limoneny a flavonoidy v citrusových plodech, cizotiokyanatany v čeledi křížatých zelenin, alylsulfidy v česneku a cibuli pomáhají organismu vylučovat toxiny přijaté z vnějšího prostředí nebo vnitřního organismu. Buňkové regulátory, například genisstein v sóje, pomáhají zastavovat růst rakovinných buněk, izoflavony sóji a indoly kapusty blokují produkci látek, které by mohly ohrozit vlastní buňky organismu. Příkladně Francouzi vděčí za nízký výskyt srdečně-cévních chorob flavonoidům červeného vína, které jsou obsaženy ve slupkách a semenech, dále je obsahuje rakytník řešetlákovitý, zelený čaj, koenzym Q10, rybí vnitřnosti, ořechy, špenát, sója. Dále známý žen-šen, mimořádně účinná kurkuma a její extrakty, jinan dvoulaločný, česnek medvědí, borůvky. Celá řada kořenin z čeledi hluchavkovitých, ale i rostliny, které se nepoužívají ke kořenění, mají silné antioxidační účinky. Patří mezi ně šalvěj lékařská, tymián, dobromysl. Nejvíce zkoumaný je rozmarýn lékařský, meduňka lékařská, ale také černohlávek a saturejka. Antioxidační aktivita byla zjištěna také u máty rolní a máty peprné. V současnosti je pro své široké působení (protizánětlivé, protinádorové, protipotratové, čistící, protistresové) intenzivně studován šišák bajkalský, u kterého je hlavní pozornost soustředěna na antioxidační účinky flavonoidů, hlavně baicaleinu a wogoninu.
Arthur Hailey v románu Konečná diagnóza slovy svého hrdiny a vědce říká: "Co nám budoucnost přinese k potlačení volných radikálů? Něco zázračného, ale současně překvapivě jednoduchého." Z preventivního hlediska se nabízí nejjednodušší a nejosvědčenější způsob, který vychází z pestré stravy složené ze všech druhů zeleniny a cereálií, a můžeme ho posílit i jiným praktikami, například jógickým dechem nebo endogenním dýcháním.
Pavel Váňa, z knihy S bylinářem Pavlem v kuchyni
Pod vlivem stresu se v organismu uvolňují adaptační hormony, které snižují odolnost organismu. To mají na svědomí hormony glukokortikoidy, jejichž zvýšená koncentrace právě tyto procesy stimuluje. Zjistilo se, že při stresu probíhá zvýšené okysličení lipidů buněčných membrán volnými radikály, což vede ke stárnutí a rozvoji patologií. Mohou zavinit chronické a degenerativní choroby, degeneraci pokožky, oxidují cholesterolovou složku LDL na toxickou formu a destrukcí buněčného kódu DNK způsobují rakovinné změny v organismu.
Okysličení volnými radikály je pro buňky fyziologické, avšak nadbytečnou tvorbu volných radikálů při nedostatku antioxidantů, doprovázejí změny funkční charakteristiky buněk a poruchy membránových struktur. Nadbytečná aktivita volně radikálového okysličení tuků (lipidů) vede k hlubokým strukturálním změnám buněčných membrán.
Přemíra antioxidantů může vyvolat tělesnou slabost a únavu. Antioxidanty jsou velmi specifické, jejich účinek spočívá v tom, že samy přednostně oxidují a tím chrání jiné citlivější bioaktivní složky potravin před destrukcí. Některé, například lykopen v rajčatech a indoly v brokolici, se zaktivují až po tepelné úpravě. Bylo již indikováno více než 600 účinných fytosložek rostlin. Kromě antioxidačního účinku mají i velký detoxikační vliv, například limoneny a flavonoidy v citrusových plodech, cizotiokyanatany v čeledi křížatých zelenin, alylsulfidy v česneku a cibuli pomáhají organismu vylučovat toxiny přijaté z vnějšího prostředí nebo vnitřního organismu. Buňkové regulátory, například genisstein v sóje, pomáhají zastavovat růst rakovinných buněk, izoflavony sóji a indoly kapusty blokují produkci látek, které by mohly ohrozit vlastní buňky organismu. Příkladně Francouzi vděčí za nízký výskyt srdečně-cévních chorob flavonoidům červeného vína, které jsou obsaženy ve slupkách a semenech, dále je obsahuje rakytník řešetlákovitý, zelený čaj, koenzym Q10, rybí vnitřnosti, ořechy, špenát, sója. Dále známý žen-šen, mimořádně účinná kurkuma a její extrakty, jinan dvoulaločný, česnek medvědí, borůvky. Celá řada kořenin z čeledi hluchavkovitých, ale i rostliny, které se nepoužívají ke kořenění, mají silné antioxidační účinky. Patří mezi ně šalvěj lékařská, tymián, dobromysl. Nejvíce zkoumaný je rozmarýn lékařský, meduňka lékařská, ale také černohlávek a saturejka. Antioxidační aktivita byla zjištěna také u máty rolní a máty peprné. V současnosti je pro své široké působení (protizánětlivé, protinádorové, protipotratové, čistící, protistresové) intenzivně studován šišák bajkalský, u kterého je hlavní pozornost soustředěna na antioxidační účinky flavonoidů, hlavně baicaleinu a wogoninu.
Arthur Hailey v románu Konečná diagnóza slovy svého hrdiny a vědce říká: "Co nám budoucnost přinese k potlačení volných radikálů? Něco zázračného, ale současně překvapivě jednoduchého." Z preventivního hlediska se nabízí nejjednodušší a nejosvědčenější způsob, který vychází z pestré stravy složené ze všech druhů zeleniny a cereálií, a můžeme ho posílit i jiným praktikami, například jógickým dechem nebo endogenním dýcháním.
Pavel Váňa, z knihy S bylinářem Pavlem v kuchyni