Samec Nyali nížinné, foto: Šárka Janouchová
Jsou krásné a zajímavé. Je jich mnoho druhů a člověk má jistotu, že v buši vždy nějakou potká. Řeč je o antilopách. Od malinkatých, jako jedna z nejmenších antilop, antilopa trávní, nebo naopak obrovských, jako vznešeně se nesoucí, rozvážným krokem kráčející Kudu velký. Je úžasné pozorovat právě kudu velkého, řekla bych až se zatajeným dechem, jak při běhu ladně a s naprostou přesností zaklání hlavu, aby svými až metr dlouhými parohy nezavadil o větvový stromů a keřů, a neporanil se. U většiny antilop má paroží pouze samec. Tak snadno při pozorování rozeznáte, jestli jsou ve stádě jen samice, nebo i samci. Společné žití má totiž každý druh jinak a vše má svá pravidla, Někdy je ve stádě jeden samec, jindy je samců více, aby lépe ochránili stádo např. když jsou mláďata, Potkáte stáda jen samic, stejně jako stáda tvořená několika samci. Pro mě byla udivující informace o páření impal. To probíhá téměř na povel během jednoho až pěti dnů. Důvod je prostý - mláďata se narodí všechna ve stejnou dobu, a tak je snazší se o ně nejen starat, ale i je ochraňovat.
Dnešní příběh je právě o antilopách. Vidíte-li antilopu zblízka má přenádherné oči. Asi by se dala přirovnat k naší lani - obrovské, jemné a láskyplné. Setkáte-li se s antilopou je to krásné tiché a velice . . . velice jemné setkání. Už jen proto, že antilopy jsou velmi plaché a je tak trochu zázrak přiblížit se. Stát v naprosté blízkosti jen dvou či tří metrů v přítomnosti divokého zvířete je prostě zážitek, který se jen obtížně popisuje. Ten je třeba zažít. Měla jsem tu čest užívat si někdy až intimní blízkost divokých zvířat už mnohokrát a vždy mě to zcela pohltí, stejně jako naplní naprostým respektem. Nejinak tomu bylo i u nyalí rodinky (antilop nyali nížinné), kterou jsem jedno odpoledne pozorovala přímo v kempu. Matka s mládětem se zcela volně pohybovali z divoké buše do kempu stojícího uprostřed divočiny. Samec se vždy držel někde opodál za elektrickým oplocením (dodnes je mi záhadou, jak se dostávali matka s mládětem přes to elektrické hrazení) a z dálky se ujišťoval, že jeho partnerka a potomek jsou v bezpečí.
Dnešní příběh je právě o antilopách. Vidíte-li antilopu zblízka má přenádherné oči. Asi by se dala přirovnat k naší lani - obrovské, jemné a láskyplné. Setkáte-li se s antilopou je to krásné tiché a velice . . . velice jemné setkání. Už jen proto, že antilopy jsou velmi plaché a je tak trochu zázrak přiblížit se. Stát v naprosté blízkosti jen dvou či tří metrů v přítomnosti divokého zvířete je prostě zážitek, který se jen obtížně popisuje. Ten je třeba zažít. Měla jsem tu čest užívat si někdy až intimní blízkost divokých zvířat už mnohokrát a vždy mě to zcela pohltí, stejně jako naplní naprostým respektem. Nejinak tomu bylo i u nyalí rodinky (antilop nyali nížinné), kterou jsem jedno odpoledne pozorovala přímo v kempu. Matka s mládětem se zcela volně pohybovali z divoké buše do kempu stojícího uprostřed divočiny. Samec se vždy držel někde opodál za elektrickým oplocením (dodnes je mi záhadou, jak se dostávali matka s mládětem přes to elektrické hrazení) a z dálky se ujišťoval, že jeho partnerka a potomek jsou v bezpečí.
foto: wikipedie
O samcích nyali nížinné by se také dalo říct, že jsou tanečníci v ponožkách . . . samičky této antilopy jsou nenápadné, zbarvené do hněda, ale samci mají překrásné zbarvení - oranžové ponožky a na hřbetě bílou krátkou hřívu, obličej pak zdobí nádherná barevná maska. Jako vše v přírodě to má svůj důvod. Při soubojích v době páření přeskakují samci specifickým způsobem a pohybují nohama ze strany na stranu, což při pozorování vyvolává pocit, že tancují. Bílá hříva na hřbetě se jim při tomto tanci postaví a hrozivě se vlní. Z ničeho nic se pak oba samci zastaví, poněkud sníží hlavu a upřeně hledí jeden druhému zpříma do očí. Tento rozhodující pohled může trvat zatraceně dlouho, avšak ten, který pohled nevydrží, odchází s nepořízenou a musí si hledat jinou samičku a jiné teritorium. Musím říct, že tento způsob boje mi přijde velmi inspirující a je další ukázkou naprosté elegance přírody.
Asi nejčastějšími antilopami, které v buši potkáte jsou již zmíněné impaly. Právě proto, že je jich hodně, jsou snadnou, rychlou a téměř vždy dostupnou potravou predátorů. Tyto atributy jim vysloužili přezdívku "fast food", nebo také McDonald buše, a aby to každý predátor poznal hned na první dobrou, řídí se písmenem M na jejich zadečku. Ne, dělám si srandu, ale musíte uznat, že jisté kouzlo a vtip to má . . .
Ve spirituálním světě znamená antilopa rychlost a schopnost adaptace mysli. Stejně jako ostatní zvířata s rohy či parožím odráží spojení s korunní čakrou a všemi aspekty mentálních schopností, především schopnost rychlého důvtipu, který jim umožňuje přežití často ve velmi obtížných podmínkách. Mají se stále na pozoru. Jejich přežití závisí často na výhledu, i proto jim jejich velké oči umožňují široké zorné pole, které je 8x větší, než zorné pole člověka. Možná to je důvodem, proč nás antilopy mohou učit rozvíjet schopnost jasnozřivosti.
Ve spirituálním světě znamená antilopa rychlost a schopnost adaptace mysli. Stejně jako ostatní zvířata s rohy či parožím odráží spojení s korunní čakrou a všemi aspekty mentálních schopností, především schopnost rychlého důvtipu, který jim umožňuje přežití často ve velmi obtížných podmínkách. Mají se stále na pozoru. Jejich přežití závisí často na výhledu, i proto jim jejich velké oči umožňují široké zorné pole, které je 8x větší, než zorné pole člověka. Možná to je důvodem, proč nás antilopy mohou učit rozvíjet schopnost jasnozřivosti.
