Drobnými krůčky a velmi pozvolna, přichází do naší krajiny jaro. Sluníčko se tu a tam osmělí, aby ukázalo teplejší paprsky. Ostýchavost slunka však nebrání nedočkavým sněženkám a bledulím ukázat svou krásu světu a zelené výhonky narcisek a krokusů spěchají, aby za nimi nezůstali příliš pozadu.
Teplejší dny s přibývajícím světlem budí nejen přírodu, ale i nás. Dny začínají být o krapítek veselejší a mi máme chuť trávit více času venku. Máte-li možnost a chvilku na procházku v lese či nějaké zeleni v nejbližším parku, pak i tam uslyšíte přicházející jaro. Stále ještě nahé koruny stromů umožňují pozorovat ptáky a jejich způsob probouzení, stejně jako naslouchat jejich o poznání veselejším trylkům. Slunné dny naplněné ptačím zpěvem a letmými hrátkami sice střídají ještě tu a tam ty chladné, kdy mrazivé ticho pročísne jen hejno vyplašených holubů či vzdálené zvuky datla, ale světla znatelně přibývá a příroda se po několika měsících spánku znovu probouzí k životu.
Teplejší dny s přibývajícím světlem budí nejen přírodu, ale i nás. Dny začínají být o krapítek veselejší a mi máme chuť trávit více času venku. Máte-li možnost a chvilku na procházku v lese či nějaké zeleni v nejbližším parku, pak i tam uslyšíte přicházející jaro. Stále ještě nahé koruny stromů umožňují pozorovat ptáky a jejich způsob probouzení, stejně jako naslouchat jejich o poznání veselejším trylkům. Slunné dny naplněné ptačím zpěvem a letmými hrátkami sice střídají ještě tu a tam ty chladné, kdy mrazivé ticho pročísne jen hejno vyplašených holubů či vzdálené zvuky datla, ale světla znatelně přibývá a příroda se po několika měsících spánku znovu probouzí k životu.
Pozorování zvířat a přírody nám odhaluje kouzlo přirozenosti cyklů. Cykly světla a tmy, tepla a zimy, různých barev, různých energií . . . Každý okamžik je výsledkem, jak příroda reaguje na slunce, střed naší sluneční soustavy, zdroj světla a života na této planetě. Zvířata stejně jako rostliny vědí, jak je pro ně důležité. Ve starověku bylo slunce vnímáno jako božská síla a často také považováno za boha.
Rostliny se otevírají a zavírají podle slunce, stejně jako zvířata uléhají k spánku a probouzí se podle síly a sklonu světelných paprsků. Současná věda to nazývá cirkadiánní rytmus. Ten kontroluje cyklus spánku a bdělosti a zároveň řídí vnitřní bio hodiny podle změny světla během dne a noci, a to nejen v přírodě a u zvířat, ale i u nás lidí. Dlouhé ponocování, koukání do počítače, sledování televize, to vše může narušit, díky vyzařovaní modrého světla, náš cirkadiánní rytmus. Foto-pigment, jinak také nazývaný melanopsin, vnímá světlo skrze naše oči, odkud vysílá signály do centra v hypotalamu, jež řídí náš cirkadiánní rytmus. Melanopsin je přítomný také v naší kůži, skrze kterou světlo vnímáme. Dalo by se tedy říct, že člověk je vlastně takový solární panel, neboť celé naše tělo sleduje světelné prostředí v každý okamžik našeho života. Díky tomu následně kontroluje biochemickou kaskádu produkce hormonů bdělosti, pozornosti, spánku, tělesné teploty a funkce orgánů.
Rostliny se otevírají a zavírají podle slunce, stejně jako zvířata uléhají k spánku a probouzí se podle síly a sklonu světelných paprsků. Současná věda to nazývá cirkadiánní rytmus. Ten kontroluje cyklus spánku a bdělosti a zároveň řídí vnitřní bio hodiny podle změny světla během dne a noci, a to nejen v přírodě a u zvířat, ale i u nás lidí. Dlouhé ponocování, koukání do počítače, sledování televize, to vše může narušit, díky vyzařovaní modrého světla, náš cirkadiánní rytmus. Foto-pigment, jinak také nazývaný melanopsin, vnímá světlo skrze naše oči, odkud vysílá signály do centra v hypotalamu, jež řídí náš cirkadiánní rytmus. Melanopsin je přítomný také v naší kůži, skrze kterou světlo vnímáme. Dalo by se tedy říct, že člověk je vlastně takový solární panel, neboť celé naše tělo sleduje světelné prostředí v každý okamžik našeho života. Díky tomu následně kontroluje biochemickou kaskádu produkce hormonů bdělosti, pozornosti, spánku, tělesné teploty a funkce orgánů.
Světlo, které na Zem proudí má nejen viditelné barevné spektrum, ale obsahuje i jiné barevné frekvence, které jsou lidskému oku neviditelné. Je tedy mnohem širší, než jsme schopni vidět očima a liší se podle úhlu dopadu světla. Viditelné světlo se pohybuje mezi cca 400-700 nanometry. Nad a pod touto frekvencí jsou pak rentgenové záření, gama paprsky na straně krátkých vlnových délek a mikrovlnné a radiové záření, ale také frekvence mobilních telefonů v dlouhých vlnových délkách. To vše je světlo, a i když není vidět, naše tělo na tyto světelné vlny reaguje. Světlo nás probouzí, světlo nám říká kdy spát, světlo nám dodává energii a tvoří hormony v našem těle, stejně tak nám světlo řekne, co můžeme a co nemáme jíst. Bez přestání absorbujeme a vysíláme světlo našimi buňkami. Jsme skutečnými bytostmi světla v plném významu tohoto tvrzení. To je důvod proč si „seřídit“ svůj cirkadiánní rytmus s přírodou a pečovat o něj.
Dovolme světlu být s námi!
Jak na to? Základem je dostatek kvalitního spánku. Než ulehnete pořádně vyvětrejte. Lidskému tělu prospívá teplé – infračervené – světelné spektrum, proto alespoň 90 minut před spaním vypněte všechny zdroje modrého světla a ideálně i elektromagnetického záření (počítač, mobil, led žárovky, wifi) Modré světlo neustále velmi rychle bliká, i když to očima nevidíme. Naše tělo to však vnímá. Dalo by se to přirovnat k situaci, kdy sedíte v místnosti, kde bliká rozbitá zářivka. Po nějaké chvíli to začne být velmi nepříjemné. Pokud již nemáte staré klasické žárovky, nabízí současný trh led žárovky s teplým - červeným -barevným spektrem.
Dovolme světlu být s námi!
Jak na to? Základem je dostatek kvalitního spánku. Než ulehnete pořádně vyvětrejte. Lidskému tělu prospívá teplé – infračervené – světelné spektrum, proto alespoň 90 minut před spaním vypněte všechny zdroje modrého světla a ideálně i elektromagnetického záření (počítač, mobil, led žárovky, wifi) Modré světlo neustále velmi rychle bliká, i když to očima nevidíme. Naše tělo to však vnímá. Dalo by se to přirovnat k situaci, kdy sedíte v místnosti, kde bliká rozbitá zářivka. Po nějaké chvíli to začne být velmi nepříjemné. Pokud již nemáte staré klasické žárovky, nabízí současný trh led žárovky s teplým - červeným -barevným spektrem.
Spánek je velmi důležitý pro každého z nás. Ponocujete-li přes týden s tím, že to o víkendu dospíte, pak vězte, že tomu tak není. Nedostatek spánku tělo nikdy nedožene, proto dopřávejte svému tělu potřebnou péči, včetně osmi hodinového spánku každý den. Uvidíte, že budete mít více energie a v kratším čase zvládnete více věcí.
Dalším krokem, jak můžete zlepšit svůj cirkadiánní rytmus je kvalitní strava, ideálně pocházející z české kotliny. Tělo rozezná odkud strava pochází, právě díky světlu. Rostliny potřebují k životu vodu a oxid uhličitý, který pomocí síly světla (fotosyntézy) přemění na hmotu – glukózu. Mitochondrie v lidském těle (malinkaté, avšak velmi mocné a existenciálně zásadní organely v každé buňce našeho těla) otočí tento fotosyntetický proces, neboť využívají cukr (glukózu) a kyslík k produkci kysličníku uhličitého a vody. Mitochondrie vytvářejí vodu pro naše tělo a generují potřebnou energii z elektronů potravin. Veškeré jídlo se v našem těle rozkládá na elektrony a protony, kterým věnují pozornost právě naše mitochondrie. Jestliže konzumované elektrony neodpovídají světlu přijímanému naší kůží a očima (banány v naší krajině nerostou), dochází k cirkadiánnímu zmatku.
Dalším krokem, jak můžete zlepšit svůj cirkadiánní rytmus je kvalitní strava, ideálně pocházející z české kotliny. Tělo rozezná odkud strava pochází, právě díky světlu. Rostliny potřebují k životu vodu a oxid uhličitý, který pomocí síly světla (fotosyntézy) přemění na hmotu – glukózu. Mitochondrie v lidském těle (malinkaté, avšak velmi mocné a existenciálně zásadní organely v každé buňce našeho těla) otočí tento fotosyntetický proces, neboť využívají cukr (glukózu) a kyslík k produkci kysličníku uhličitého a vody. Mitochondrie vytvářejí vodu pro naše tělo a generují potřebnou energii z elektronů potravin. Veškeré jídlo se v našem těle rozkládá na elektrony a protony, kterým věnují pozornost právě naše mitochondrie. Jestliže konzumované elektrony neodpovídají světlu přijímanému naší kůží a očima (banány v naší krajině nerostou), dochází k cirkadiánnímu zmatku.
K harmonii cirkadiánního systému jednoznačně prospívá i pobyt v přírodě. Choďte do přírody a uzemňujte se. Jsme-li uzemnění naše tělo i duše jsou v rovnováze. Zlepší se nám spánek, rytmus dne a noci se normalizuje díky srovnání hladiny hormonů kortizolu a melatoninu. Uzemnění napravuje viskozitu krve, zlepšuje činnost srdce a aktivaci tzv. parasympatetického systému, který je odpovědný za uvolnění těla a regeneraci.
Uzemníme se například chůzí bosky nebo prací s hlínou, dotýkáním se země. Povrch země je totiž bohatý na excitované a pohyblivé elektrony. Kontakt kůže se zemí tak umožňuje elektronům rozptýlit se po povrchu těla a následně do něj. Elektrony země vstupují skrze kůži do těla a fungují coby přirozené antioxidanty. Spolehlivě dokáží neutralizovat např. oxidanty v oblasti nové tkáně, jež se vytváří po jakémkoliv poranění. Tím pomáhá spojení se zemí k rychlejšímu uzdravování.
Od doby prvních zemědělců a následné průmyslové revoluce jsme se postupně vzdálili od země. Začali jsme nosit módní obuv, stavět vysoké budovy, pořizovat si pohodlné postele. Původní kultury a národy nosily prostou obuv z kůže, jejich postel byla kůže položená na zemi, v teplých měsících postačilo seno, sláma či rákos. Byli se zemí neustále ve spojení. Naše tělo bylo vyvinuto po eony k fyzickému kontaktu se zemí. Nedostatek elektronů může vést k nedostatku elektronů v mitochondriích. To vede k chronické únavě, zpomalení potřebných buněčných procesů v těle a esenciálních aktivit buněk imunitního systému. V takovou chvíli může i drobné poranění vést k dlouhodobému zdravotnímu problému.
Uzemníme se například chůzí bosky nebo prací s hlínou, dotýkáním se země. Povrch země je totiž bohatý na excitované a pohyblivé elektrony. Kontakt kůže se zemí tak umožňuje elektronům rozptýlit se po povrchu těla a následně do něj. Elektrony země vstupují skrze kůži do těla a fungují coby přirozené antioxidanty. Spolehlivě dokáží neutralizovat např. oxidanty v oblasti nové tkáně, jež se vytváří po jakémkoliv poranění. Tím pomáhá spojení se zemí k rychlejšímu uzdravování.
Od doby prvních zemědělců a následné průmyslové revoluce jsme se postupně vzdálili od země. Začali jsme nosit módní obuv, stavět vysoké budovy, pořizovat si pohodlné postele. Původní kultury a národy nosily prostou obuv z kůže, jejich postel byla kůže položená na zemi, v teplých měsících postačilo seno, sláma či rákos. Byli se zemí neustále ve spojení. Naše tělo bylo vyvinuto po eony k fyzickému kontaktu se zemí. Nedostatek elektronů může vést k nedostatku elektronů v mitochondriích. To vede k chronické únavě, zpomalení potřebných buněčných procesů v těle a esenciálních aktivit buněk imunitního systému. V takovou chvíli může i drobné poranění vést k dlouhodobému zdravotnímu problému.
Ve svém výzkumu James L. Oschman, Gaétan Chevalier a Richard Brown odhalili, že kontakt lidského těla s povrchem země (uzemnění) vytváří fascinující efekt na lidskou fyziologii a zdraví. Prováděli uzemnění u pacientů s nehojícími se záněty a otevřenými ranami, kde po prvním týdnu každodenního třicetiminutového kontaktu se zemí se v ráně začala tvořit nová tkáň a po 4-5 týdnech se uzdravila zcela. Závěrem jejich výzkumu bylo, že uzemnění má neuvěřitelný vliv na záněty, imunitní reakce, hojení otevřených ran, stejně jako prevenci a léčbu chronických zánětů včetně autoimunitních onemocnění.
Ve své zprávě uvádějí že: „Oblasti s nedostatkem elektronů jsou náchylnější k zánětu. Stanou se pozitivně nabité, což znamená obtíž bránit se infekci. To vyústí v konstantní aktivování imunitního systému, což vede k jeho vyčerpání. Buňky imunitního systému pak mohou mít problém rozeznat mezi chemickými strukturami těla a molekulami parasitů, baktérií, plísní a rakovinnými buňkami. Ztráta této imunologické paměti může vést k napadení některých buněk těla na vlastních orgánech a tkáních např. destrukce chrupavky v kloubu vytvářející revmatoidní artritidu.“
Uzemněním aktivujeme náš antioxidační obranný systém. Dalo by se říct, že povrch naší matky Země je jakási „baterka“ pro život na této planetě. Proč tedy nevyužít nekonečný zdroj pohyblivých elektronů, který bez vedlejších negativních vlivů působí antioxidačně, a který je k mání na povrchu naší země a my jej získáváme z pouhého kontaktu s ní. Proto choďte co nejvíce do přírody, vyzujte boty, nebo si jen tak lehněte do trávy a rozjímejte, pozorujte nebe. V současné době je to třeba více, než kdy jindy, abychom si zachovali jak fyzické, tak duševní zdraví.
Ve své zprávě uvádějí že: „Oblasti s nedostatkem elektronů jsou náchylnější k zánětu. Stanou se pozitivně nabité, což znamená obtíž bránit se infekci. To vyústí v konstantní aktivování imunitního systému, což vede k jeho vyčerpání. Buňky imunitního systému pak mohou mít problém rozeznat mezi chemickými strukturami těla a molekulami parasitů, baktérií, plísní a rakovinnými buňkami. Ztráta této imunologické paměti může vést k napadení některých buněk těla na vlastních orgánech a tkáních např. destrukce chrupavky v kloubu vytvářející revmatoidní artritidu.“
Uzemněním aktivujeme náš antioxidační obranný systém. Dalo by se říct, že povrch naší matky Země je jakási „baterka“ pro život na této planetě. Proč tedy nevyužít nekonečný zdroj pohyblivých elektronů, který bez vedlejších negativních vlivů působí antioxidačně, a který je k mání na povrchu naší země a my jej získáváme z pouhého kontaktu s ní. Proto choďte co nejvíce do přírody, vyzujte boty, nebo si jen tak lehněte do trávy a rozjímejte, pozorujte nebe. V současné době je to třeba více, než kdy jindy, abychom si zachovali jak fyzické, tak duševní zdraví.
RSS Feed