Příčinou spondylartrózy - srůstů na páteři - u psů může být nedostatečnost ledvin
Už dlouho se chystám na téma spondylartrózy, jinak také Bechtěrevovi nemoci, která byť to na první pohled nevypadá, je mezi psy poměrně rozšířená. Nejprve krátké zastavení, co spondylartróza vlastně je. Slovy lékařského slovníku je tzv. spondylartritida „Zánětlivé onemocnění kloubů vč. kloubů páteře, artróza meziobratlových kloubů. Projevuje se bolestmi zad, zejména po zátěži, zvýšeným napětím svalů páteře a omezenou pohyblivostí.“ Tolik tedy lékařský slovník. V životě psa to znamená, že se na jednom či více místech páteře vytváří výrůstky, které se postupně zvětšují na můstky, až nakonec dochází ke srůstům páteře. Ta se v místě srůstu stává nepohyblivou a při zvýšené zátěži mohou v těchto místech vznikat záněty.
Dalo by se říct, že pokud se srůsty utvářejí vně páteře, pak díky její vodorovné poloze (na rozdíl od lidí, kde se vzpřímená páteř deformuje) může mít pes relativně klidný a pohodový život. Bohužel z mé zkušenosti tomu tak velmi často není. Leč potíže působí nikoliv samotné srůsty, ale projevy a další nemoci, které se k nim mohou vázat. Ale vezměme to popořadě.
Veterinární medicína hodnotí příčinu spondylartrózy jako, cituji: „degenerativní kloubní onemocnění s geneticky danou dispozicí“, což samozřejmě není třeba rozporovat. Stejně jako fakt, že trpí-li pes tímto onemocněním, pak jej nelze léčit (nemluvím-li o poměrně drahé operaci odstranění výrůstků, což je však opět pouze částečné řešení, neboť výrůstky většinou opět znovu vyrostou a navíc je operace velmi vážný zásah do organismu psa, který může provázet dlouhá rekonvalescence, o finanční náročnosti ani nemluvě). Abychom však jakékoliv nemoci mohli předcházet, případně ji zpomalit, je třeba se vždy ptát po její pravé příčině.
Podíváme-li se na celou záležitost z pohledu fungování organismu, i po konzultaci se zkušenými veterináři, dojdeme k závěru, že na počátku spondylartrózy je nedostatečnost ledvin. Jejich úkolem je, krom jiného, odvádět přebytečné látky (například minerály, stopové prvky a celou řadu jiných látek) ze všech koutů organismu. Pokud tomu tak není, přebytečné látky se usazují a působí neplechu. To je i případ spondylartrózy, kde se zbytky minerálních látek usazují kolem páteře a tam postupně bytní, až se z nich časem stanou výrůstky a srůsty páteře. Mluvíme-li o nedostatečnosti ledvin, pak se, z pohledu fyziologických hodnot organismu, jedná o zcela zanedbatelnou disharmonii a není třeba se obávat, že pes má špatné ledviny (zde je však třeba dodat, že chronické selhání ledvin zaznamenají běžně dostupné diagnostické přístroje až ve chvíli, kdy může být již 80% ledvin nevratně poškozených, a velmi často ledviny fungující z pouhých 20% nemusí vykazovat žádnou navenek znatelnou poruchu). Proto, pokud pes trpí spondylartrózou, je základem prevence posílení a harmonizace ledvin a to po celý život našeho psa.
Dalo by se říct, že pokud se srůsty utvářejí vně páteře, pak díky její vodorovné poloze (na rozdíl od lidí, kde se vzpřímená páteř deformuje) může mít pes relativně klidný a pohodový život. Bohužel z mé zkušenosti tomu tak velmi často není. Leč potíže působí nikoliv samotné srůsty, ale projevy a další nemoci, které se k nim mohou vázat. Ale vezměme to popořadě.
Veterinární medicína hodnotí příčinu spondylartrózy jako, cituji: „degenerativní kloubní onemocnění s geneticky danou dispozicí“, což samozřejmě není třeba rozporovat. Stejně jako fakt, že trpí-li pes tímto onemocněním, pak jej nelze léčit (nemluvím-li o poměrně drahé operaci odstranění výrůstků, což je však opět pouze částečné řešení, neboť výrůstky většinou opět znovu vyrostou a navíc je operace velmi vážný zásah do organismu psa, který může provázet dlouhá rekonvalescence, o finanční náročnosti ani nemluvě). Abychom však jakékoliv nemoci mohli předcházet, případně ji zpomalit, je třeba se vždy ptát po její pravé příčině.
Podíváme-li se na celou záležitost z pohledu fungování organismu, i po konzultaci se zkušenými veterináři, dojdeme k závěru, že na počátku spondylartrózy je nedostatečnost ledvin. Jejich úkolem je, krom jiného, odvádět přebytečné látky (například minerály, stopové prvky a celou řadu jiných látek) ze všech koutů organismu. Pokud tomu tak není, přebytečné látky se usazují a působí neplechu. To je i případ spondylartrózy, kde se zbytky minerálních látek usazují kolem páteře a tam postupně bytní, až se z nich časem stanou výrůstky a srůsty páteře. Mluvíme-li o nedostatečnosti ledvin, pak se, z pohledu fyziologických hodnot organismu, jedná o zcela zanedbatelnou disharmonii a není třeba se obávat, že pes má špatné ledviny (zde je však třeba dodat, že chronické selhání ledvin zaznamenají běžně dostupné diagnostické přístroje až ve chvíli, kdy může být již 80% ledvin nevratně poškozených, a velmi často ledviny fungující z pouhých 20% nemusí vykazovat žádnou navenek znatelnou poruchu). Proto, pokud pes trpí spondylartrózou, je základem prevence posílení a harmonizace ledvin a to po celý život našeho psa.
|
Znamená to dostatečný pitný režim, dostatek pohybu, kvalitní strava případně byliny či potravinové doplňky na posílení ledvin např. ruská medicína – Urolesan.
Velmi často majitelé, když zjistí, že jejich pes má spondylartrózu, kterou bohužel provází i bolesti, nechají psa ležet na pelíšku a omezí pohyb na minimum. To je zásadní chyba. Pes pohyb potřebuje. Avšak je třeba jej nepřetěžovat, tzn. žádné náročné tréninky, ale pohodová procházka, kde si pes může jít svým tempem. Ideálně kratší, o to však častější procházky. Omezit bychom měli rovněž schody. Především častá chůze ze schodů má velmi nepříznivý vliv. V případě bolestí se mi osvědčil Rymadil (psí analgetikum, o výši dávek je třeba se poradit s veterinářem) nebo zcela přírodní doplněk stravy Artrimax ve vysokých dávkách. Pokud pes dostává analgetika na bolest, pak je třeba čas od času harmonizovat i játra (například jednou za čas přiložit plátky obyčejné cibule na dvě hodiny v oblasti jater, tím z nich „vytáhneme“ toxiny). |
|
Důležité při spondylartróze je rovněž teplo. Takže v chladnějších měsících se nestyďte dát psovi deku nebo nějaký teplý kabátek na záda. Nejen, že to zabraňuje prochladnutí postižených partií a předchází možnosti vzniku akutního zánětu, ale zároveň tím chráníme i ledviny, kde chlad putuje drahou ledvin od pacek k oblasti beder a oslabuje je. Se spondylartrózou mohou být spojené i další potíže, které na první pohled nejsou vůbec spojeny s páteří. Ale organismus je spojená nádoba a vše souvisí se vším, a tak například potíže se žaludkem a časté torze či dilatace žaludku mohou být spojené právě se spondylartrózou. Příčina je opět jasná a zcela logická. Kolem páteře jsou nervová zakončení jednotlivých orgánů, a jestliže je páteř srostlá v místě těchto zakončení, pak může docházet i k chronické poruše organismu a při zvýšené námaze či nestandardnímu zatížení dochází k potížím právě na orgánu, kde je proudění nervů blokováno. Takže má-li pes srůsty právě v místě nervového zakončení žaludku, může trpět častými potížemi se zažíváním či dokonce opakovanými torzemi (pozor, toto je pouze příklad, zažívací potíže mohou mít i celou řadu jiných příčin a je třeba je konzultovat s veterinářem).
Vytvářejí-li se výrůstky dovnitř páteře, což se nestává příliš často, pak mohou tlačit na míchu, omezovat pohyblivost a prognóza psa ve většině případů končí smutně. V opačném případě, tedy výrůstky se vytváří vně páteře, nemusí majitel ani zjistit, že jeho pes tímto onemocněním trpí. Velmi často se na to přijde dokonce náhodně, když se například dělá RTG kyčlí či jiných orgánů a veterinář si na RTG snímcích všimne srůstů či výrůstků. Pokud tedy zjistíte, že pes trpí touto nemocí, pak s trochou námahy a kvalitní péčí si může majitel ušetřit mnoho starostí, umožnit psovy pohodový život a leckdy ho i prodloužit.
Vytvářejí-li se výrůstky dovnitř páteře, což se nestává příliš často, pak mohou tlačit na míchu, omezovat pohyblivost a prognóza psa ve většině případů končí smutně. V opačném případě, tedy výrůstky se vytváří vně páteře, nemusí majitel ani zjistit, že jeho pes tímto onemocněním trpí. Velmi často se na to přijde dokonce náhodně, když se například dělá RTG kyčlí či jiných orgánů a veterinář si na RTG snímcích všimne srůstů či výrůstků. Pokud tedy zjistíte, že pes trpí touto nemocí, pak s trochou námahy a kvalitní péčí si může majitel ušetřit mnoho starostí, umožnit psovy pohodový život a leckdy ho i prodloužit.