To mi tak večer přijde zpráva, zda neznám někoho, kdo by našel ztracenou želvu. Zvířata již nějakou dobu nehledám, a v tomto smyslu jsem se jala i odepsat, ale.... nedalo mi to a v rychlosti jsem se s želvou spojila.

Sdílení společných prostor s pavouky byla nepředstavitelná a naprosto nemyslitelná skutečnost. Každé naše setkání mělo vždy stejný průběh. . . leknutí. . . panika . . . hysterie. . . nádech . . . bryskní skok po vysavači . . . okamžitá smrt! Nikoli moje, ale toho nebohého tvora, který se rozhodl udělat si svůj příbytek v tom mém.