Ríša - 14 let
Naděje pro všechny, co milují své psi a chtějí je vidět šťastné běhat
Místo řečí skutečný příběh
Měli jsme doma mimo jiné dvě Bearded colie – dva kluky, kteří byli od sebe 1,5 roku.
Jednoho dne nám ten starší – Arturek – téměř 14 letý odešel. Mladší Ricchi - 12,5 let, který nikdy nebyl bez bráchy, si najednou nevěděl rady se životem. S Arturkem chodili na procházky, k veterináři, na výlety, jezdili na dovolené k moři, prostě všechno dělali společně. Chyběl mu „parťák“, podpora, jistota, prostě část jeho já. Navíc viděl, jak jeho páníčci jsou smutní a nešťastní.
Na procházkách nevěděl, jak má chodit, co dělat. Život mu připadal úplně zbytečný.
Uběhly 4 dny a ke smutku se přidaly zdravotní problémy. Ve stolici se nejprve objevila krev, pak se přidal průjem, více krve, a nakonec téměř samotná krev. Chodili jsme na všechna možná vyšetření, spolykali neskutečné množství prášků, až jednoho dne po 3 měsíčním trápení se Ricchi nepostavil na zadní nohy.
Veterináři nám řekli, že to už může být pouze selhání nadledvinek a že by mu museli dělat složité vyšetření. Už jsme ho nechtěli trápit.
Druhý den při návštěvě své lékařky jsem se zmínila o problémech s Ricchím a jako „náhodou“ mi řekla, ať se podívám na webové stránky „Krásná čarodějka“. Shodou okolností jí o této „čarodějce“ řekla její známá, kdyby potřebovala pro svou psí „babičku“ pomoc. „Krásná čarodějka“ zachránila jejího pětiletého psa, kterému se stýskalo po „bráchovi“, jež umřel. Po jedné myoterapii a pár doporučení dostal zase chuť do života.
Ten den jsem si na internetu našla webové stránky Krásné čarodějky a zavolala jí. S očekáváním a hlavně nadějí jsem jí popisovala dramatický zdravotní stav svého miláčka.
Po cca dvouhodinové konzultaci po telefonu nám poradila „první pomoc“, za kterou si neřekla ani korunu! Doporučila nám veterinářku MVDr. Minaříkovou, se kterou společně Ricchiho velmi rychle obrátily k životu.
A co víc – po první návštěvě a absolvování myoterapie se nám zase vrátila běhající „bírdedka“, plná života.
Šárka Janouchová je opravdu krásná čarodějka, kterou milují všichni její pacienti a s vděčností jejich páníčci.
Co říct závěrem? Ricchi už 1,5 roku je "závislý" na Šárce a na její myoterapii. A páníci? Obrovská vděčnost ani nelze vyjádřit slovy.
Šárko, děkujeme Vám.
Renáta Vrtílková
Naděje pro všechny, co milují své psi a chtějí je vidět šťastné běhat
Místo řečí skutečný příběh
Měli jsme doma mimo jiné dvě Bearded colie – dva kluky, kteří byli od sebe 1,5 roku.
Jednoho dne nám ten starší – Arturek – téměř 14 letý odešel. Mladší Ricchi - 12,5 let, který nikdy nebyl bez bráchy, si najednou nevěděl rady se životem. S Arturkem chodili na procházky, k veterináři, na výlety, jezdili na dovolené k moři, prostě všechno dělali společně. Chyběl mu „parťák“, podpora, jistota, prostě část jeho já. Navíc viděl, jak jeho páníčci jsou smutní a nešťastní.
Na procházkách nevěděl, jak má chodit, co dělat. Život mu připadal úplně zbytečný.
Uběhly 4 dny a ke smutku se přidaly zdravotní problémy. Ve stolici se nejprve objevila krev, pak se přidal průjem, více krve, a nakonec téměř samotná krev. Chodili jsme na všechna možná vyšetření, spolykali neskutečné množství prášků, až jednoho dne po 3 měsíčním trápení se Ricchi nepostavil na zadní nohy.
Veterináři nám řekli, že to už může být pouze selhání nadledvinek a že by mu museli dělat složité vyšetření. Už jsme ho nechtěli trápit.
Druhý den při návštěvě své lékařky jsem se zmínila o problémech s Ricchím a jako „náhodou“ mi řekla, ať se podívám na webové stránky „Krásná čarodějka“. Shodou okolností jí o této „čarodějce“ řekla její známá, kdyby potřebovala pro svou psí „babičku“ pomoc. „Krásná čarodějka“ zachránila jejího pětiletého psa, kterému se stýskalo po „bráchovi“, jež umřel. Po jedné myoterapii a pár doporučení dostal zase chuť do života.
Ten den jsem si na internetu našla webové stránky Krásné čarodějky a zavolala jí. S očekáváním a hlavně nadějí jsem jí popisovala dramatický zdravotní stav svého miláčka.
Po cca dvouhodinové konzultaci po telefonu nám poradila „první pomoc“, za kterou si neřekla ani korunu! Doporučila nám veterinářku MVDr. Minaříkovou, se kterou společně Ricchiho velmi rychle obrátily k životu.
A co víc – po první návštěvě a absolvování myoterapie se nám zase vrátila běhající „bírdedka“, plná života.
Šárka Janouchová je opravdu krásná čarodějka, kterou milují všichni její pacienti a s vděčností jejich páníčci.
Co říct závěrem? Ricchi už 1,5 roku je "závislý" na Šárce a na její myoterapii. A páníci? Obrovská vděčnost ani nelze vyjádřit slovy.
Šárko, děkujeme Vám.
Renáta Vrtílková
Máťa - cca 8 let
Na Šárku Janouchovou, resp. její článek věnovaný komunikaci se zvířaty, jsem narazila před pár lety na portálu pesweb. Jsem založením skeptik – materialista, ale něco na tom ....., však to znáte :-)
Zásadní byl tenkrát pro mě fakt, že se Šárka věnuje také terapii zvířat při potížích s pohybovým aparátem. V tu dobu jsme měli mimo jiné v opatrování Sisinku, starší stafordku z útulku, která evidentně měla stará poranění páteře, velmi špatnou hybnost zadních nohou a celkově zhoršenou motoriku. Jsem přesvědčená, že díky pravidelné myoterapii a řadě cenných rad, které jsme od Šárky dostali, u nás Sisinka prožila hezký a hlavně snad méně bolestivý závěr svého života.
Proto, když letos v březnu během dvou dnů, po ortopedickém vyšetření v narkóze, ochrnul náš druhý útulák, americký buldog Máťa, bylo rozhodnutí zavolat naši „dvorní myoterapeutku“ v podstatě hotová věc. První bojová linie tedy sestávala z injekčně aplikovaných kortikoidů a zpočátku byl Majda vždycky na několik hodin uveden panem veterinářem do lehké sedace, aby si organismus vůbec dokázal odpočinout od bolesti a Majda nabral trošinku sil pro další boj. Když pominul akutní zánět postiženého svalstva, pustila se do konání zázraků Šárka.
Bylo neuvěřitelné, že hned na prvním sezení dokázala Máťovi dopřát úlevu od bolesti, která mu nedovolila jakýkoli pohyb. Majda se po myoterapii sám dokázal zvednout a s oporou přešel těch dosud nepřekonatelných pár metrů na zahradu.
Efekt zpočátku vydržel jen na pár hodin, ale sezení od sezení to bylo lepší, a po týdnu rehabilitací se Máťa dokázal sám dostat po lávce na zahradu, sám se najedl, nenaříkal při každém pokusu o otočení se v pelíšku a v tomto stavu vydržel i několik dní. Po odeznění účinků myoterapie se sice opětovně zhoršil, ale pokaždé to zhoršení bylo slabší a méně znatelné, až někdy v polovině léta už k žádnému propadu nedošlo.
V současnosti kombinujeme 1x měsíčně myoterapii u Šárky a 1x měsíčně akupunkturu. Jsme smíření s tím, že Majda nikdy nebude zcela fit a jeho pohyb má své limity. Ale důležité pro nás (a hlavně pro něj) je, že je schopen se s hrdinským řevem prohnat kolem plotu, aby vyštěkal ty narušitele, co jdou kolem naší zahrady, honit náruživě myši ve skalce a na procházkách dělat drsoňského bodyguadrda naší stafordce Pepině. Jako třešinka na dortu z minulého týdne je jeho výskok na gauč. Zkráceně – je zase šťastný pes, co má radost ze života. A díky Šárky citlivému přístupu a komunikaci, má taky dalšího člověka, kterého zahrnul do svého mikrosvěta bezpečných lidí, od kterých se nechá hladit a drbat na pupíku. Od května už si totiž užíval terapii bez náhubku a to je pro mě nejlepší vizitka, že jsme ho svěřili do těch správných rukou.
Šárko, díky!
Martina Svobodová
Na Šárku Janouchovou, resp. její článek věnovaný komunikaci se zvířaty, jsem narazila před pár lety na portálu pesweb. Jsem založením skeptik – materialista, ale něco na tom ....., však to znáte :-)
Zásadní byl tenkrát pro mě fakt, že se Šárka věnuje také terapii zvířat při potížích s pohybovým aparátem. V tu dobu jsme měli mimo jiné v opatrování Sisinku, starší stafordku z útulku, která evidentně měla stará poranění páteře, velmi špatnou hybnost zadních nohou a celkově zhoršenou motoriku. Jsem přesvědčená, že díky pravidelné myoterapii a řadě cenných rad, které jsme od Šárky dostali, u nás Sisinka prožila hezký a hlavně snad méně bolestivý závěr svého života.
Proto, když letos v březnu během dvou dnů, po ortopedickém vyšetření v narkóze, ochrnul náš druhý útulák, americký buldog Máťa, bylo rozhodnutí zavolat naši „dvorní myoterapeutku“ v podstatě hotová věc. První bojová linie tedy sestávala z injekčně aplikovaných kortikoidů a zpočátku byl Majda vždycky na několik hodin uveden panem veterinářem do lehké sedace, aby si organismus vůbec dokázal odpočinout od bolesti a Majda nabral trošinku sil pro další boj. Když pominul akutní zánět postiženého svalstva, pustila se do konání zázraků Šárka.
Bylo neuvěřitelné, že hned na prvním sezení dokázala Máťovi dopřát úlevu od bolesti, která mu nedovolila jakýkoli pohyb. Majda se po myoterapii sám dokázal zvednout a s oporou přešel těch dosud nepřekonatelných pár metrů na zahradu.
Efekt zpočátku vydržel jen na pár hodin, ale sezení od sezení to bylo lepší, a po týdnu rehabilitací se Máťa dokázal sám dostat po lávce na zahradu, sám se najedl, nenaříkal při každém pokusu o otočení se v pelíšku a v tomto stavu vydržel i několik dní. Po odeznění účinků myoterapie se sice opětovně zhoršil, ale pokaždé to zhoršení bylo slabší a méně znatelné, až někdy v polovině léta už k žádnému propadu nedošlo.
V současnosti kombinujeme 1x měsíčně myoterapii u Šárky a 1x měsíčně akupunkturu. Jsme smíření s tím, že Majda nikdy nebude zcela fit a jeho pohyb má své limity. Ale důležité pro nás (a hlavně pro něj) je, že je schopen se s hrdinským řevem prohnat kolem plotu, aby vyštěkal ty narušitele, co jdou kolem naší zahrady, honit náruživě myši ve skalce a na procházkách dělat drsoňského bodyguadrda naší stafordce Pepině. Jako třešinka na dortu z minulého týdne je jeho výskok na gauč. Zkráceně – je zase šťastný pes, co má radost ze života. A díky Šárky citlivému přístupu a komunikaci, má taky dalšího člověka, kterého zahrnul do svého mikrosvěta bezpečných lidí, od kterých se nechá hladit a drbat na pupíku. Od května už si totiž užíval terapii bez náhubku a to je pro mě nejlepší vizitka, že jsme ho svěřili do těch správných rukou.
Šárko, díky!
Martina Svobodová
|
Nely 5 let - po úspěšné operaci meziobratlové ploténky v bederní části páteře Nely nepoužívala zadní tlapky a tahala je za sebou. Dnes vesele běhá a plně projevuje svůj neskonalý temperament.
Z reportáže majitelky paní Lídie o myoterapii: "Největší péče ale patří Nelynce. Dnes už se tolik nebála a užívala si péči a šikovných rukou dosyta. Byla i pochválená, protože od minulé návštěvy Nela zesílila a vůbec je lepší. Zadní běhy nezapojuje buď z pohodlnosti nebo právě při jejím temperamentu ještě nestíhají. Přestáváme venčit jen na trávníku. Od zítřejšího dne zapojíme chůzi po chodníku. Nelynčin zdravotní stav se po proceduře zlepšil. A nám se ulevilo. Vidím budoucnost optimisticky." |
. . . a ještě milá slova jednoho páníčka, po první myoterapii jejich hafíka Sama, 11 letého yorkšírského teriéra:
"Dnešní svět je podivný . Uprchlická krize, xenofobové , sluníčkáři , podvody s auty, úplatná policie, nanicovaté kodexy politických stran …….. No radši přestanu, protože bych stejně všechno na ten papír nedokázal dát.
Mám pro dnešek něco úplně jiného. Jako hodně českých bláznů mám domácího mazlíčka a příslušně ho rozmazluji. A ono je proč. Malý yorkšírský kámoš si to zaslouží. A věřte že má i problény jak já sám. Zdravotní. Pravidelně tedy navštěvujeme toho psího pana doktora, hlavně tedy hrozně hodnou doktorku . Vždycky nám pomohla sama .
Až nedávno. Náš miláček začal pokulhávat . Začal si ulevovat na pravou zadní nohu. Prostě ji zvedal a přestával používat. Neštěstí v rodině. Navštívili jsme paní doktorku, absolvovali vyšetření , přetrpěli rentgeny . Neobjevilo se nic , co by se dalo označit za příčinu a riziko budoucího případného zhoršování stavu. I podle doporučení jsme koupili přepravní klec a s nechutí tam pejska několik týdnů drželi tzv. v klidu. Možná hroznější zážitek pro mě ( i když v kleci byl on).
Trochu se to zlepšilo, ale žádná výhra. Začal si ulevovat na pravou přední. Znovu rentgen. Je to divné, na retgenu není vidět žádný problém, klouby jsou v pořádku. A teď babo raď. Tedy pardon paní doktorko. Po chvilce přemýšlení nám paní doktorka poradila návštěvu jakési paní , která se věnuje zvířatům trochu jinak než ryze medicínsky. Taková lidová psí léčitelka, napadlo mě. A moje vnitřní já se podvědomě začalo bránit. Když ale paní doktorka dodala, že se znají delší dobu, spolupracují spolu a výsledky jsou hmatatelné, rohodnutí bylo tady. Jdeme tam. Pozdravujte čarodějku, řekla paní doktorka na rozloučenou.
Čarodějka ?! Jako správný "pochybující Tomáš" jsem se rozhodl nejdřív podívat na www stránky té čarodějky. Víte jaké to byly stránky ?
Krásná čarodějka přijela za námi domů. Příjemná , usměvavá , milá. Proč se dřív čarodějky či čarodějnice upalovaly? Možná to poznám. Pejsek prý má problémy se svaly. A problémy časově naskládané za několik let . No a co s tím ? Tak se ukaž čarodějko , pokřikovalo moje vnitřní něvěřící já. Po více jak hodině jsem zíral jak blázen. Milá, usměvavá, příjemná. A náš psí miláček jí nosil pusinky.
Od té doby už u nás byla dvakrát a já nevycházím z údivu a zlobím se na své v tomto případě hloupé vnitřní já. Poslušně s manželkou mezi návštěvami plníme pokyny dané čarodějkou. Ještě jsme s návštěvami neskončili a my už máme doma úplně jiného psa. I když je mu téměř 9 let začal zase zlobit , nosí nám hračky , chce si hrát . Hurá , ať zlobí.
Díky , Šárko Janouchová, krásná čarodějko."
Děkuji Vladimírovi i všem ostatním, za Vaše slova.
"Dnešní svět je podivný . Uprchlická krize, xenofobové , sluníčkáři , podvody s auty, úplatná policie, nanicovaté kodexy politických stran …….. No radši přestanu, protože bych stejně všechno na ten papír nedokázal dát.
Mám pro dnešek něco úplně jiného. Jako hodně českých bláznů mám domácího mazlíčka a příslušně ho rozmazluji. A ono je proč. Malý yorkšírský kámoš si to zaslouží. A věřte že má i problény jak já sám. Zdravotní. Pravidelně tedy navštěvujeme toho psího pana doktora, hlavně tedy hrozně hodnou doktorku . Vždycky nám pomohla sama .
Až nedávno. Náš miláček začal pokulhávat . Začal si ulevovat na pravou zadní nohu. Prostě ji zvedal a přestával používat. Neštěstí v rodině. Navštívili jsme paní doktorku, absolvovali vyšetření , přetrpěli rentgeny . Neobjevilo se nic , co by se dalo označit za příčinu a riziko budoucího případného zhoršování stavu. I podle doporučení jsme koupili přepravní klec a s nechutí tam pejska několik týdnů drželi tzv. v klidu. Možná hroznější zážitek pro mě ( i když v kleci byl on).
Trochu se to zlepšilo, ale žádná výhra. Začal si ulevovat na pravou přední. Znovu rentgen. Je to divné, na retgenu není vidět žádný problém, klouby jsou v pořádku. A teď babo raď. Tedy pardon paní doktorko. Po chvilce přemýšlení nám paní doktorka poradila návštěvu jakési paní , která se věnuje zvířatům trochu jinak než ryze medicínsky. Taková lidová psí léčitelka, napadlo mě. A moje vnitřní já se podvědomě začalo bránit. Když ale paní doktorka dodala, že se znají delší dobu, spolupracují spolu a výsledky jsou hmatatelné, rohodnutí bylo tady. Jdeme tam. Pozdravujte čarodějku, řekla paní doktorka na rozloučenou.
Čarodějka ?! Jako správný "pochybující Tomáš" jsem se rozhodl nejdřív podívat na www stránky té čarodějky. Víte jaké to byly stránky ?
Krásná čarodějka přijela za námi domů. Příjemná , usměvavá , milá. Proč se dřív čarodějky či čarodějnice upalovaly? Možná to poznám. Pejsek prý má problémy se svaly. A problémy časově naskládané za několik let . No a co s tím ? Tak se ukaž čarodějko , pokřikovalo moje vnitřní něvěřící já. Po více jak hodině jsem zíral jak blázen. Milá, usměvavá, příjemná. A náš psí miláček jí nosil pusinky.
Od té doby už u nás byla dvakrát a já nevycházím z údivu a zlobím se na své v tomto případě hloupé vnitřní já. Poslušně s manželkou mezi návštěvami plníme pokyny dané čarodějkou. Ještě jsme s návštěvami neskončili a my už máme doma úplně jiného psa. I když je mu téměř 9 let začal zase zlobit , nosí nám hračky , chce si hrát . Hurá , ať zlobí.
Díky , Šárko Janouchová, krásná čarodějko."
Děkuji Vladimírovi i všem ostatním, za Vaše slova.