Rozpomeňte se na své vnitřní světlo

10. díl série Proč komunikovat se zvířaty

K tomu, abyste komunikovali se zvířaty nepotřebujete získat hada a kousek z něj sníst, jako Jiřík ve Zlatovlásce. Stačí ztišit mysl, otevřít strdce a začít naslouchat.

Každá myšlenka, pocit a záměr, jsou energií se svou vlastní, jedinečnou frekvencí. To, co při komunikaci děláme je, že se s těmito energiemi sladíme. Jako když ladíte stanici rádia, nebo když někomu voláte. Jednotlivé frekvence tam jsou stále, pouze musíte naladit frekvenci přesně té stanice, kterou hledáte, nebo se spojit s požadovaným telefonmím číslem.

Spojení se zvířaty probíhá na velmi jemné a velmi hluboké úrovni, a vyžaduje ztišení mysli. Na chvíli se vymanit z myriády myšlenek na možné a nemožné a pouze být. Mysl sestoupí do prostoru srdce.

Je to způsob jak si vzájemně porozumět bez ohledu na druh. Způsob možnosti komunikace mezi lidmi, zvířaty a přírodou. Začnete-li se kolem sebe pozorněji dívat a vědomě vnímat dění, zjistíte, že zvířata spolu tímto způsobem komunikují neustále. Vlastně celá příroda.

Koncept starý jako lidstvo samo . . .

Mezidruhová komunikace rozhodně není v historii lidstva ničím novým. Vychází ze starověké tradice. Ještě před desítkami tisíc let komunikoval člověk s přírodou právě tímto způsobem. Všechna zvířata a dokonce rostliny, stromy či kameny spolu vzájemně komunikují, spolupracují či koexistují tímto původním starověkým způsobem. Bohužel člověk svým dominantním a nadřazeným způsobem života, nejenže tuto harmonii narušuje, ale ve velkém ničí své životní prostředí. I to je jeden z důvodů proč komunikovat s přírodou a zvířaty.

Oddělili jsme se od přírody a zapomněli na hluboké spojení s ní . . .

Stalo se cosi, co způsobilo velké oddělení mezi člověkem a přírodou. Podíváme-li se do biblických příběhů či starověkých mýtů a bájí, vždy jde z podstaty o jednu dějovou linku: lidé byli potrestáni za neposlušnost, a byli odděleni od přírody. Osobně jsem přesvědčena, že asi největší odklon od přírody započal v době po průmyslové revoluci a objevu elektřiny. Nevnímejte mě špatně, rozhodně nejsem proti vývoji. Ten na straně jedné přinesl nové objevy a přináší mnoho užitečného a příjemného, na straně druhé však technický rozvoj postupně oddělil člověka od přírody a jejích přirozených cyklů, jen namátkou třeba takový cirkadiánní rytmus. Kolik lidí v současné době má poruchy spánku. Ale to by bylo téma na několik knih a ne na jeden článek.

Stejně tak po staletí vštěpovaná výchova a přesvědčení, že zvířata jsou hloupé bestie bez schopnosti komunikovat. Že nerozumí ničemu z toho, co jim říkáme, a že jsme to mi lidé, kdo má nad nimi dominanci. Díky bohu tento středověký pohled na svět se již znatelně mění a lidí s tímto názorem je, alespoň v západním světě převaha.

Avšak stále je to člověk, kdo zapomněl universální jazyk komunikace mezi všemi bytostmi na této překrásné planetě. Jazyk soucítění a empatie. Jazyk ryzího, čistého srdce. Srdce dítěte.

Nastal čas otevřít své srdce a opět se ropomenout na to, že jsme překrásné světelné bytosti. Rozpomenout se na svou božskou podstatu, dětskou nevinnost, radost a lásku, která je podstatou každého z nás. Rozpomenout se na jazyk svého srdce.

Zajímá-li vás širší pohled na tuto tematiku, můžete jej najít zde: Komunikace se zvířaty