Jak světlo ovlivňuje naše tělo, a proč je klíčem k našemu zdraví
- Šárka
- 21. 3.
- Minut čtení: 2
Světlo je jedním z nejzásadnějších prvků, které ovlivňují náš život – často mnohem více, než si uvědomujeme.
Současná věda pro to má jasné vysvětlení: cirkadiánní rytmus. Tento rytmus kontroluje cyklus spánku a bdělosti a zároveň řídí naše vnitřní biologické hodiny podle změn světla během dne a noci. A to nejen v přírodě a u zvířat, ale i u nás lidí.
Dlouhé ponocování, koukání do počítače či sledování televize může tento rytmus narušit – především kvůli vyzařování modrého světla. Foto-pigment zvaný melanopsin v našem těle vnímá světlo skrze oči a vysílá signály do centra v hypotalamu, který mimo jiné řídí právě náš cirkadiánní rytmus. Melanopsin je přítomný také v naší kůži, skrze kterou světlo rovněž vnímáme.

S trochou nadsázky můžeme říct, že člověk je vlastně takový solární panel. Naše tělo neustále sleduje světlo a jeho kvalitu a podle toho řídí složitou biochemickou kaskádu – produkci hormonů, bdělost, spánek, tělesnou teplotu i funkci orgánů.
Světlo, které na Zemi proudí, má nejen viditelné spektrum, ale i frekvence, které lidské oko nevnímá. Přesto na ně naše tělo reaguje.
Světlo nás probouzí, světlo nám říká, kdy spát, světlo nám dodává energii a ovlivňuje procesy v našem těle. Jsme, v pravém slova smyslu, bytostmi světla. O to důležitější je sladit se s jeho přirozeným rytmem.
Dovolme světlu být s námi
Jak na to?
Základem je dostatek kvalitního spánku. Pomoci může i obyčejné vyvětrání místnosti před spaním.
Lidskému tělu prospívá teplé (infračervené) světelné spektrum, proto je vhodné alespoň 90 minut před spaním vypnout zdroje modrého světla – počítače, mobilní telefony, LED osvětlení či wifi. Modré světlo sice nevnímáme vědomě, ale naše tělo na něj reaguje.
Spánek je pro nás zásadní. Nelze ho „dospat“ o víkendu – tělo potřebuje pravidelný rytmus. Dopřejte si proto dostatek odpočinku každý den.
Dalším krokem je kvalitní strava, ideálně lokální. Tělo dokáže rozpoznat, odkud potrava pochází – mimo jiné i skrze světlo.
Rostliny pomocí fotosyntézy přeměňují světlo na energii. Naše mitochondrie tento proces obracejí – využívají glukózu a kyslík k tvorbě energie pro tělo. Pokud však konzumujeme potraviny, jejichž „světelná informace“ neodpovídá prostředí, ve kterém žijeme, může docházet k narušení našeho rytmu. Tělo je nesmírně inteligentní a s naprostou přesností rozezná, že světlo v potravině je odlišné od světla, které každý den vstřebává.

Návrat k rovnováze skrze přírodu
Cirkadiánní rytmus můžeme harmonizovat například pobytem v přírodě.
Choďte ven. Dotýkejte se země. Uzemňujte se.
Stačí kontakt kůže s trávou, hlínou nebo stromem. Tento jednoduchý akt pomáhá tělu i mysli vracet se do rovnováhy. Zlepšuje spánek, reguluje hormony a podporuje regeneraci.
Uzemnění můžeme podpořit i meditací, chůzí naboso nebo prací s půdou. Země je bohatá na volné elektrony, které při kontaktu s tělem působí jako přirozené antioxidanty a podporují procesy hojení.
Od doby prvních zemědělců a zejména od průmyslové revoluce jsme se od země postupně vzdálili. Přestali jsme být v přímém kontaktu s tím, co nás po tisíce let vyživovalo a udržovalo v rovnováze.
Možná právě proto dnes hledáme cestu zpět. A ona je jednodušší, než se zdá.
Stačí vyjít ven. Vyzout boty. Dotknout se země. A znovu se naladit na rytmus, který tu byl dávno před námi.




Komentáře