Mýtus kolem kostí ve stravě psů a koček

KOSTI PRO PSY A KOČKY: VAŘENÉ, NEBO SYROVÉ?

I když by se zdálo, že téma kostí je v přirozené stravě psů a koček často diskutované, ve své praxi se stále setkávám s nejasnostmi zda zařadit vaření či syrové, a proč jsou důležité.

Základní pravidlo je jednoduché:

Vařené kosti psům ani kočkám NIKDY nepodáváme.

Tepelnou úpravou se zcela mění jejich struktura. Kosti se stávají křehké, štěpí se na ostré úlomky a mohou způsobit poranění trávicího traktu, uvíznutí nebo neprůchodnost. Nic z toho pro své zvíře nechcete.

Pokud jste se u svého psa či kočky rozhodli pro přirozenou stravu, pak je důležité mít na paměti, že kosti jsou nezbytnou součástí každodenní stravy a podávají se VŽDY pouze syrové, případně částečně obalené masem.

Ani syrová kost však nemusí být automaticky vhodná pro každé zvíře. Je potřeba zvolit druh a velikost s ohledem na velikost psa či kočky, stav chrupu, předchozí zkušenosti a především způsob, jakým vaše zvíře potravu přijímá, tedy zda poctivě rozkouše každé sousto, nebo obsah misky vdechne rychleji, než by to dokázal váš vysavač.

Zvláštní opatrnost je nutná právě u psů, kteří hltají a mají tendenci polykat velké kusy nebo dokonce celé kosti. V takovém případě může kost uvíznout v jícnu nebo způsobit neprůchodnost trávicího traktu. Pro hltajícího psa proto nemusí být celá kost vhodnou volbou, i když je syrová.

Jednou z možností jsou kosti drcené či mleté kosti, podaří-li se nám je sehnat. U drůbežích kostí lze pořídit jednoduchou domácí drtičku, která se používá na drcení kostí pro slípky.

Proč jsou kosti v jídelníčku důležité? Maso obsahuje hodně fosforu, ale velmi málo vápníku. Kosti proto v přirozeně sestaveném jídelníčku slouží především jako zdroj vápníku a pomáhají udržet správný poměr vápníku a fosforu. U zdravého dospělého zvířete se za optimální považuje zhruba 1,2–1,4 dílu vápníku na 1 díl fosforu.

Vápník je důležitý nejen pro zdravé kosti a zuby, ale také pro správnou činnost svalů, nervového systému a další tělesné procesy. Kosti však nejsou jen zdrojem vápníku. Obsahují také kolagen, zejména kolagen typu I, a v menším množství i další minerální látky, například hořčík.

Pokud kosti z jakéhokoli důvodu nepodáváme, je třeba je nahradit vhodným zdrojem vápníku, například jemně mletými vaječnými skořápkami nebo jiným vhodným potravinovým doplňkem – v přesně vypočítaném množství. Nestačí pouze přidat „trochu vápníku“, ale je nutné zachovat správnou rovnováhu mezi již zmíněnými vápníkem a fosforem. Dlouhodobě nevyvážená domácí strava může vést k nejrůznějším zdravotním obtížím.

Z mé zkušenosti platí, že je-li přirozená strava správně sestavená a množství kostní složky odpovídá potřebám konkrétního psa nebo kočky, zvíře na ní zpravidla prospívá a mívá pravidelnou a pevnou stolici.

Strach z podávání kostí však často vede k tomu, že je lidé z jídelníčku úplně vynechají, aniž by je nahradili jiným vhodným zdrojem vápníku, nebo upravili poměr jednotlivých složek. Výsledkem pak může být mimo jiné měkká až řídká stolice.

Právě opakující se problémy s trávením někdy vedou majitele k přesvědčení, že přirozená strava jejich zvířeti nesvědčí, a vracejí se proto k průmyslově zpracovanému krmivu. Problém však nemusí být v přirozené stravě samotné, ale pouze v nevhodně nastaveném množství jejích jednotlivých složek.

Ani opačný extrém není žádoucí. Příliš mnoho kostí může způsobit velmi tvrdou, suchou až drobivou stolici a s tím spojené obtížné vyprazdňování či zácpu.

Kolik kostí tedy do jídelníčku zařadit?

V jídelníčku zdravého dospělého psa tvoří kostní složka orientačně přibližně 10-15 % celkové krmné dávky. Toto množství však není neměnné pravidlo. Záleží na druhu podávaných kostí, množství masa, kterým jsou obalené, a na potřebách konkrétního zvířete.

Jiný podíl skutečné kosti obsahují například kuřecí krky, jiný hovězí harfy a jiný masité skelety. Proto sledujeme také stolici a celkovou kondici zvířete a množství podle potřeby mírně upravujeme.

Při správném nastavení bývá stolice pravidelná, pevná, ale nikoli příliš tvrdá. Měkká až řídká stolice může naznačovat, že je kostní složky málo, zatímco velmi světlá, suchá, drobivá stolice nebo obtížné vyprazdňování mohou ukazovat na její nadbytek.

Nejste-li si jistí správným množstvím kostí nebo celkovým sestavením jídelníčku, obraťte se na veterináře se zaměřením na výživu psů a koček nebo na zkušeného nutričního poradce.