Proč komunikovat se zvířaty

Říká se: „Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem.“

Ale co zvířata? Potřebujeme znát „psinu, kočičinu nebo kozinu“? Naštěstí ne. Se zvířaty je to mnohem jednodušší – stačí se naučit jen jeden jazyk. Jazyk srdce.

Komunikace se zvířaty není výsadou několika vyvolených, ale schopností, kterou v sobě máme všichni. Je to podobné jako s učením cizího jazyka:

Nejprve se naučíme základy (rozumějte „gramatiku“ – tedy techniky komunikace).

Postupně si rozšiřujeme „slovní zásobu“ (tedy naše vnímání, jakým způsobem informace od zvířat přijímáme).

A s každým dalším „rozhovorem“ se stáváme jistějšími a jistějšími v informacích, které od zvířat dostáváme.

Zpočátku možná slyšíme jen jedno slovo, zachytíme pocit nebo nejasný obraz. Ale postupně se naše vnímání ladí, vybrušuje – jako když se brousí diamant, fasetka po fasetce. A pak přichází okamžik, kdy mezi zvířetem a námi začíná vzájemný plynulý dialog.

Přidejte se se mnou na výpravu do světa komunikace se zvířaty. Pojďme společně objevovat taje, které mezidruhová komunikace nabízí - znovu si vzpomenout na jazyk, který jsme kdysi všichni uměli.

Malý tip na začátek:

Sedněte si ke svému zvířeti, několikrát se zhluboka, jemně nadechněte a pouze vnímejte. Bez očekávání setrvávejte ve stejném prostoru se svým zvířetem. Svou mysl soustřeďte na svůj dech a pouze buďte, bez usilování pozorujte. Co se objeví jako první? Pocit, obraz, jediné slovo? To je váš první krůček k rozhovoru.

Jaké to bylo? Chcete o komunikaci se zvířaty vědět víc? Můžete sledovat můj blog, kam pravidelně dávám články s touto tematikou.

Zajímá-li vás širší pohled na tuto tematiku, můžete jej najít zde: Komunikace se zvířaty