Síla porozumění zvířeti

4. díl série Proč komunikovat se zvířaty

Komunikace se zvířaty pomalu, ale jistě získává své místo v našem soužití se zvířaty, i když stále je dost těch, kteří na možnost komunikovat reagují: „jo jasně, a tu o Šípkové Růžence znáš?“. Skeptici si tvrdošíjně trvají na svém, že komunikaci nelze dokázat.

Opravdu? Komunikátoři z celého světa mají tolik příběhů ze života, kdy právě komunikace pomohla, že by to vydalo na celou sérii knih. Další oblastí, na kterou se chci ve své sérii Proč komunikovat se zvířaty zaměřit, jsou změny v chování nebo problémové chování zvířat.

Tím pravděpodobně nejznámějším příběhem je příběh černého levharta jménem Diablo – dnes známého jako Spirit. Diablo byl zachráněn z německé zoo, kde byl týrán. V útočišti Jukani trávil měsíce zavřený v nočním výběhu, odmítal vyjít ven a útočil na lidi.

Byla to až komunikace, která odhalila jeho obavy plynoucí z minulých zkušeností – strach z toho být jen zábavnou figurkou pro lidi, touhu po respektu a dokonce přání změnit jméno. Pochopení jeho potřeb a nabídka: „Nic se od tebe nečeká, chceme jen, abys byl šťastný,“ změnily vše.

Ještě ten den vyšel Diablo – nyní Spirit – ze svého úkrytu. Začal žít v novém výběhu, vydával hluboký zvuk „AOU!“ a z tvora nahánějícího strach se stal sebevědomý levhart, který našel klid a láskyplný vztah se svou novou rodinou.

Spiritův příběh ukazuje, že komunikace není pouhá hra na slova – je to most porozumění, který může otevřít cestu k důvěře, respektu a změně.

Komunikace není magie ani schopnost pár vyvolených. Má ji každý z nás, stačí si pouze vzpomenout. Mezidruhová komunikace je cesta k porozumění – tomu, co zvíře prožívá, proč se chová tak, jak se chová – a k hledání harmonie.

V následujícím díle se můžete těšit na téma hranic a jejich vytyčování z pohledu zvířat a toho, jak se to může projevovat.

Zajímá-li vás širší pohled na tuto tematiku, můžete jej najít zde: Komunikace se zvířaty