Vyhřívat se na sluníčku a oddávat se jeho teplým paprskům jako kočka, jen tak lelkovat v trávě, hrát si na honěnou v povětří jako ptáci, či dovádět ve větvoví stromů jako veverky . . . nebo prostě v tichu hledět do krajiny a šťastně se nudit. . . kdy naposledy jste si něco podobného dopřáli?
Jestli zvířata něco opravdu umí, pak užívat si každý okamžik života. Vědí, jak důležitá je rovnováha mezi aktivitou a odpočinkem, a tak po tvrdé práci obživy a získávání potravy, přichází čas radovánek a odpočinku. Jsou si vědoma, že energie a její obnova je zásadní nejen pro přežití, ale pro život samotný, pro život v radosti. Vždy naslouchají svému tělu a tomu, co potřebuje. Jsou-li raněná, odpočívají stranou v bezpečí své nory či úkrytu. Mají-li za sebou lov, pak je-li úspěšný, naplní si bříška k prasknutí a dopřávají si odpočinek pro dokonalé zažití. Není-li úspěšný, pak se odpočinek stává přímo nutností, aby nasbírali sílu pro ten další.
Schopnost naslouchat svému tělu, kdy potřebuje odpočívat, nebo kdy je čas zábavy, jsme my lidé na své cestě za dokonalostí poněkud zapomněli. Rychlá doba nás nutí k neustálým výkonům – v práci, ve sportu, být dokonalou matkou, dokonalým otcem, manželkou, manželem . . . Ve všech oblastech od sebe vyžadujeme dokonalost. Nové, stále dokonalejší technologie nám na jedné straně usnadňují život, na druhé nás často odvádí od života skutečného, opravdového a reálného. Oddělují nás od přírody a v konečném důsledku od nás samých. Richard Louv, autor knihy Princip přírody (The Natur Principle), řekl: „Čím více vyspělejší technologicky se stáváme, tím více potřebujeme přírodu.“ V této jedné větě je více pravdy, než si možná můžeme zahlceni miliony aktivit uvědomovat.
Pobyt v přírodě a vnímání zvířat kolem sebe je pro člověka zásadní. Svou přítomností nás neustále učí. Často stačí jen pár minut v přírodě denně. Třeba někde v parku, nebo na autobusové zastávce, kde se na chvilku, u javorového stromu, ponoříme sami do sebe a budeme pouze pozorovat sýkorky, jak si povídají . . . nebo se zastavíme při cestě z práce na okraji parku a na pár minut se zahledíme na veverky v korunách stromů, či naši pozornost přitáhnou labutě s mláďaty a kachny na nedaleké řece.
Jestli zvířata něco opravdu umí, pak užívat si každý okamžik života. Vědí, jak důležitá je rovnováha mezi aktivitou a odpočinkem, a tak po tvrdé práci obživy a získávání potravy, přichází čas radovánek a odpočinku. Jsou si vědoma, že energie a její obnova je zásadní nejen pro přežití, ale pro život samotný, pro život v radosti. Vždy naslouchají svému tělu a tomu, co potřebuje. Jsou-li raněná, odpočívají stranou v bezpečí své nory či úkrytu. Mají-li za sebou lov, pak je-li úspěšný, naplní si bříška k prasknutí a dopřávají si odpočinek pro dokonalé zažití. Není-li úspěšný, pak se odpočinek stává přímo nutností, aby nasbírali sílu pro ten další.
Schopnost naslouchat svému tělu, kdy potřebuje odpočívat, nebo kdy je čas zábavy, jsme my lidé na své cestě za dokonalostí poněkud zapomněli. Rychlá doba nás nutí k neustálým výkonům – v práci, ve sportu, být dokonalou matkou, dokonalým otcem, manželkou, manželem . . . Ve všech oblastech od sebe vyžadujeme dokonalost. Nové, stále dokonalejší technologie nám na jedné straně usnadňují život, na druhé nás často odvádí od života skutečného, opravdového a reálného. Oddělují nás od přírody a v konečném důsledku od nás samých. Richard Louv, autor knihy Princip přírody (The Natur Principle), řekl: „Čím více vyspělejší technologicky se stáváme, tím více potřebujeme přírodu.“ V této jedné větě je více pravdy, než si možná můžeme zahlceni miliony aktivit uvědomovat.
Pobyt v přírodě a vnímání zvířat kolem sebe je pro člověka zásadní. Svou přítomností nás neustále učí. Často stačí jen pár minut v přírodě denně. Třeba někde v parku, nebo na autobusové zastávce, kde se na chvilku, u javorového stromu, ponoříme sami do sebe a budeme pouze pozorovat sýkorky, jak si povídají . . . nebo se zastavíme při cestě z práce na okraji parku a na pár minut se zahledíme na veverky v korunách stromů, či naši pozornost přitáhnou labutě s mláďaty a kachny na nedaleké řece.
Pobyt v přírodě a vnímání zvířat kolem sebe je pro člověka zásadní. Svou přítomností nás neustále učí. Často stačí jen pár minut v přírodě denně. Třeba někde v parku, nebo na autobusové zastávce, kde se na chvilku, u javorového stromu, ponoříme sami do sebe a budeme pouze pozorovat sýkorky, jak si povídají . . . nebo se zastavíme při cestě z práce na okraji parku a na pár minut se zahledíme na veverky v korunách stromů, či naši pozornost přitáhnou labutě s mláďaty a kachny na nedaleké řece . . .
Stačí jen pět, deset minut denně a uvidíte, že váš život bude o maličko radostnější. Spojení s přírodou a pobyt v ní významným způsobem snižuje hladinu stresu běžného života. Fyzický pobyt v přírodě ať už v lese, v parku, nebo jen mezi několika stromy uprostřed betonového města, spouští v těle přirozenou produkci vitaminu P. Zároveň dochází k poklesu hormonu stresu – kortizolu, který je sice užitečný při řešení stresových situací, ale zůstáváme-li ve stresu dlouho, pak se stává naším nepřítelem, neboť jeho zvýšená hladina zabraňuje produkci stejně důležitého hormonu – melatoninu. Ten zajišťuje našemu tělu klidný a regenerující spánek. Právě spojení s přírodou a jejími obyvateli je nejrychlejší způsob, jak se ve vypjatých a dramatických situacích všedních dnů rychleji vracet do rovnováhy sobě vlastní. Pár minut denně zastavení a pozorování živoucího světa přírody kolem sebe nám dodá energii a pomůže s obnovou těla na všech úrovních našeho bytí - mentální, fyzické, emoční i spirituální, mnohem rychleji než třeba posilovna, či jiné sportovní a odpočinkové aktivity.
Pozorujeme-li zvířata, pak zjistíme, že nastane-li potřeba odpočívat, všechna rozhodnutí mohou počkat, dokud únava a vyčerpání nebudou uzdraveny a energie opět obnovena. Uvědomíme si, jak je důležité najít ve svém životě rytmus a sladit jej s rytmem přírody. Tento princip znali a dodržovali naši předkové. Ještě před 100 lety žili v souladu s ročními cykly. Vstávali s kuropěním, když slunce nesměle vystrčilo první paprsek a svůj den končili za klekání, kdy ponocný rozsvěcoval první lampy. V zimě pak více odpočívali a spali, aby na jaře byli plni síly do dalšího ročního koloběhu. Často si po práci sedli a jen tak pozorovali krajinu a zvířata v ní. Dokázali neomylně poznat, kdy přijde déšť či bouřka bez předpovědi počasí a podle chování zvířat a přírody rozpoznali, jaká bude úroda a na co je třeba se připravit. Ne, nebojte se, není to agitace, abychom se vrátili o 100 let zpátky. Spíše si dovolme inspirovat se a najít si vlastní cestu k rovnováze pomocí spojení s přírodou a jejími rytmy.
Stačí jen pět, deset minut denně a uvidíte, že váš život bude o maličko radostnější. Spojení s přírodou a pobyt v ní významným způsobem snižuje hladinu stresu běžného života. Fyzický pobyt v přírodě ať už v lese, v parku, nebo jen mezi několika stromy uprostřed betonového města, spouští v těle přirozenou produkci vitaminu P. Zároveň dochází k poklesu hormonu stresu – kortizolu, který je sice užitečný při řešení stresových situací, ale zůstáváme-li ve stresu dlouho, pak se stává naším nepřítelem, neboť jeho zvýšená hladina zabraňuje produkci stejně důležitého hormonu – melatoninu. Ten zajišťuje našemu tělu klidný a regenerující spánek. Právě spojení s přírodou a jejími obyvateli je nejrychlejší způsob, jak se ve vypjatých a dramatických situacích všedních dnů rychleji vracet do rovnováhy sobě vlastní. Pár minut denně zastavení a pozorování živoucího světa přírody kolem sebe nám dodá energii a pomůže s obnovou těla na všech úrovních našeho bytí - mentální, fyzické, emoční i spirituální, mnohem rychleji než třeba posilovna, či jiné sportovní a odpočinkové aktivity.
Pozorujeme-li zvířata, pak zjistíme, že nastane-li potřeba odpočívat, všechna rozhodnutí mohou počkat, dokud únava a vyčerpání nebudou uzdraveny a energie opět obnovena. Uvědomíme si, jak je důležité najít ve svém životě rytmus a sladit jej s rytmem přírody. Tento princip znali a dodržovali naši předkové. Ještě před 100 lety žili v souladu s ročními cykly. Vstávali s kuropěním, když slunce nesměle vystrčilo první paprsek a svůj den končili za klekání, kdy ponocný rozsvěcoval první lampy. V zimě pak více odpočívali a spali, aby na jaře byli plni síly do dalšího ročního koloběhu. Často si po práci sedli a jen tak pozorovali krajinu a zvířata v ní. Dokázali neomylně poznat, kdy přijde déšť či bouřka bez předpovědi počasí a podle chování zvířat a přírody rozpoznali, jaká bude úroda a na co je třeba se připravit. Ne, nebojte se, není to agitace, abychom se vrátili o 100 let zpátky. Spíše si dovolme inspirovat se a najít si vlastní cestu k rovnováze pomocí spojení s přírodou a jejími rytmy.
Kdo má doma kočku či jiné zvíře ví, že poměrně velkou část dne věnuje odpočinku a péči o sebe. Nahlédneme-li do života lvů, pak zjistíme, že prospí většinu dne. Díky kvalitnímu odpočinku jsou pak jejich akce a rozhodnutí bleskově rychlá. Odpočinek je také nejlepší medicínou a způsobem, jak se spojit se svým nejhlubším věděním. Šamani praví, že „Rajské vědomí začíná uvnitř nás samých“ a odpočinek v přírodě, nebo třeba jen vycházka se psem do městské zeleně či lesa, přirozeně otevírá naše spojení s přírodou i se sebou samými. Vstoupíme-li do přírody vědomě, tedy opustíme-li na danou chvíli své myšlenky a pouze se oddáme přítomnému okamžiku, začnou se dít zázraky. Buňky v našem těle se probudí a rezonují s rytmem planety. Tělo, mysl i duch se stávají jedním a životní dramata se začnou sama rozplétat a uzdravovat.
Řešíme-li nějakou náročnou situaci, pak nejlepší způsob je se na to pořádně vyspat, dočerpat energii a důvěru v sebe sama, a pak se dané otázce znovu věnovat. Zábava a odpočinek nám umožňují vracet se k našim úkolům s lepší perspektivou a obnovenou energií. Půjdeme-li pro inspiraci ke zvířatům, pak zjistíme, že výdejem energie šetří. Stačí v parku pozorovat ptáky a uvidíte, že nedělají zbytečný pohyb. Vědí, že rovnováha mezi aktivitou a odpočinkem jsou nezbytné. Vědí, jak moc je odpočinek a udržení si energie důležité, aby byli připraveni na jakoukoliv životní situaci.
Spojení s přírodou a třeba pouhé pozorování právě zmíněných ptáků – jak se namlouvají, jak hledají potravu, jak si brání své teritorium, jak o sebe pečují, jak eliminují nebezpečí atd., nám pomáhá žít více v přítomnosti. Pomáhá nám to uvolňovat rychleji stres, zvyšuje schopnost učit se a lépe zvládat náročnost současného každodenního života. Zkuste si každý den najít deset minut a zajít někam do parku, nebo jen tak koukat z okna do zeleně. Jen se na deset minut zastavte. Tělo vám samo řekne, jak vytvořit vztah s přírodou, začnete-li do ní pravidelně chodit. Už po pár dnech pravidelného rituálu spojení s přírodou na svém těle poznáte, že se cítíte lépe i fyzicky, budete lépe spát a cítit více energie. Váš život bude o něco veselejší a možná se stanete inspirací pro další lidi ve svém okolí. Zvířata jsou nejlepší učitelé, kteří nás berou do vyššího stavu vědomí a otevírají naši intuici. Chcete-li otevřít svou mysl, pomohou vám, zvláště chcete-li se spojit s přírodou. To je způsob, jak nás zvířata inspirují a jak každý z nás může přispět tím, že se bude cítit lépe a žít ve větší radosti, aby tento svět byl zase o krapítek krásnějším místem k žití.
Řešíme-li nějakou náročnou situaci, pak nejlepší způsob je se na to pořádně vyspat, dočerpat energii a důvěru v sebe sama, a pak se dané otázce znovu věnovat. Zábava a odpočinek nám umožňují vracet se k našim úkolům s lepší perspektivou a obnovenou energií. Půjdeme-li pro inspiraci ke zvířatům, pak zjistíme, že výdejem energie šetří. Stačí v parku pozorovat ptáky a uvidíte, že nedělají zbytečný pohyb. Vědí, že rovnováha mezi aktivitou a odpočinkem jsou nezbytné. Vědí, jak moc je odpočinek a udržení si energie důležité, aby byli připraveni na jakoukoliv životní situaci.
Spojení s přírodou a třeba pouhé pozorování právě zmíněných ptáků – jak se namlouvají, jak hledají potravu, jak si brání své teritorium, jak o sebe pečují, jak eliminují nebezpečí atd., nám pomáhá žít více v přítomnosti. Pomáhá nám to uvolňovat rychleji stres, zvyšuje schopnost učit se a lépe zvládat náročnost současného každodenního života. Zkuste si každý den najít deset minut a zajít někam do parku, nebo jen tak koukat z okna do zeleně. Jen se na deset minut zastavte. Tělo vám samo řekne, jak vytvořit vztah s přírodou, začnete-li do ní pravidelně chodit. Už po pár dnech pravidelného rituálu spojení s přírodou na svém těle poznáte, že se cítíte lépe i fyzicky, budete lépe spát a cítit více energie. Váš život bude o něco veselejší a možná se stanete inspirací pro další lidi ve svém okolí. Zvířata jsou nejlepší učitelé, kteří nás berou do vyššího stavu vědomí a otevírají naši intuici. Chcete-li otevřít svou mysl, pomohou vám, zvláště chcete-li se spojit s přírodou. To je způsob, jak nás zvířata inspirují a jak každý z nás může přispět tím, že se bude cítit lépe a žít ve větší radosti, aby tento svět byl zase o krapítek krásnějším místem k žití.